Historie města Habry [ Historie (archivní dokument) ]
Habry byly prastarou tržní osadou, ležící na zemské stezce která vedla od Prahy na Německý Brod a dále na Moravu.
Je rozložena na obou březích Malé Sázavky v Hornosázavské pahorkatině.
První písemná zmínka o osadě Habry je již v Kosmově kronice z roku 1101, kdy přes Habry táhl kníže Oldřich se svým vojskem. Z úzké cesty, zvané Haberská stezka, která kdysi vedla pohraničním hvozdem, vytvořily věky širokou obchodní cestu. Jako přirozené centrum obchodníků z širokého okolí byly za vlády Karla IV. v roce 1351 povýšeny na městys s tržním právem a právem užívati vlastního znaku: v červeném štítě starožitný stříbrný klíč, který křižuje běloskvoucí meč se zlatým držadlem.
Po roce 1850 se staly sídlem okresního soudu a centrem samosprávního okresu haberského a součástí politického okresu čáslavského.
Podle statistických údajů měly Habry v roce 1850 celkem 2.136 obyvatel, avšak za sto let na to počet obyvatel v roce 1950 činil pouze 1.149.
V roce 1909 byl městys Habry povýšen na město.
Po první světové válce byl zrušen berní a uschovací úřad a po realizaci Košického programu došlo ke zrušení soudního okresu a soudu.
Habry přišly o statut města, stavební úřad i o matriku.
V roce 1992 byl usnesením ČNR statut města navrácen a později i matrika a stavební úřad. V současné době mají Habry pouze 964 obyvatel a 384 domů.
